Tichá voda

Za tisíciletí svého vývoje prošlo lidstvo desítkami klíčových přechodných stadií. První vědecké objevy v oblasti kvantového přemisťování po strunách Vesmíru, které umožnily zkoumat nekonečné množství nových planet, vážně změnily politické a kulturní uspořádání společnosti. Nové technologie a mezigalaktické rasy, které s lidstvem vstoupily do ne vždy mírumilovného styku, přiměly lidi změnit zákony i mnohé morální zásady.

Lidé, kteří si definitivně ujasnili svou dravčí roli ve Vesmíru, se ve snaze předejít sebezničení vyvinuli do nového formátu společenské struktury – Impéria, jehož základem byl princip užitečnosti pro společnost.

Čím významnější jsou úspěchy člověka a jeho přínos Impériu, tím víc peněz a privilegií dostává on i jeho rodina. V důsledku toho za staletí existence takového systému vyrostly elitní dynastie, jejichž vliv obepíná celé Galaxie.

Imperiální moc, plně soustředěná na zkoumání nekonečného množství nových planet a poznatků, přenechala celou kuchyni vnitřní politiky a společenského uspořádání globální umělé inteligenci, a ta zavedla nový světový řád, k jehož prvkům patřila legalizace korupce.

Kdo měl dost peněz, tomu se skoro každý zločin automaticky smazal okamžitým převodem bitů na náramek poškozeného, což otevíralo ještě víc možností těm, kdo byli společnosti užiteční, a motivovalo ostatní…

…„Naplánovat trasu k ‚Bráně‘, dopravit v nejkratším možném čase, připravit plazmovou výstroj k bojovému výsadku.“ Ayuniny hlasové povely zněly v blikajícím světle bojového režimu graviflaeru obzvlášť vojensky.

„Teď jsi hrozně podobná svému otci,“ řekla Katrin a nechala se strojem před nadcházející jízdou spolehlivě připoutat k sedadlu spolujezdce.

Chvíli mlčela a pak dodala:

„Jedenáctý režim korupce jsem ještě nikdy neviděla. To je úroveň vojenské operace gardových císařských jednotek. Zajímalo by mě, kudy povede tvoje trasa, když jsou úplně všechny gravitrasy ucpané. Dneska se totiž otevírá každoroční meziplanetární charitativní výstava malých frakcí a my dvě jsme v samém centru večerního hlavního města.“

„Trasa naplánována. Odhadovaný čas příjezdu – 9 minut. Přibližná cena dopravy – 1,8 miliardy bitů,“ vložil se do toho mechanický hlas globální umělé inteligence.

„To prostě není možné,“ zadrmolila Katrin. „Tam se letí kolem čtyřiceti minut, i kdyby to bylo bez zácpy po vládní gravitrase. ‚Brána‘ je hluboko pod zemí, v padesátém patře… A jak tě tam ta inteligence hodlá dopravit za 9 minut?“

„Stihneme to. Obchod přijat,“ vydala Ayuna rázně hlasový povel a otočila se ke Katrin. Zorničky nejstarší dcery dynastie Silva svítily neonovým stříbřitým světlem – neurostimulanty, které jí podle dříve aktivovaného bojového režimu vpíchlo sedadlo graviflaeru, soustředily její pozornost na splnění úkolu.

„Ta zamilovaná blbka se ještě ke všemu sjela,“ stačila jen vykřiknout Katrin, a flaer vystřelil vzhůru a vmáčkl je obě do sedadel.