Příběh
Kronika Insilentia
Každý tvor vesmíru Insilentium má svou historii, povahu, důvody i osud, kvůli kterému se v tomto Příběhu objevil.
Začít částí I- IKrál je mrtev! Ať žije Král!Král Austarche III. si svou smrt pamatoval naprosto zřetelně. Zradili ho za to, že byl moudrý a laskavý, ale příliš důvěřivý vladař. Jeho zvyk věřit dvořanům na slovo, dokud svými činy nedokážou opak, skončil jejich zradou.
- IIStrategie mrtvých„Hele, nežer mě, jo! Nedělej to, jo! Já už to nevydržím. Nesahej na mě!“ Austarche s tváří bez výrazu a zamyšlený Po-Pso si prohlíželi bochník, který zalezl do temného kouta hrobky a hystericky ječel. „Vypadá to, že se povedlo,“ konstatoval Austarche.
- IIIImpuls„Uděláme to tak, hned a bez předehry. Já – šťavnatá, chytrá a krásná – jsem ti od prvního dne našeho vztahu vymezila minimální úroveň pohodlí pro své potřeby. Ty jsi perspektivní chlap, starší vědecký pracovník jakéhosi ústavu s nevyslovitelným názvem…“
- IVRozhodnutí padlo„Už je to rok, co světová vláda podle 18. dodatku společné Ústavy ‚O rovném přístupu k vědění‘ oficiálně otevřela ‚Bránu‘. Každý den se stovky lidí odhodlají změnit svůj osud a vykročit do neznáma. Přivítejme naše dnešní dobrodruhy. Adam Rogers…“
- VTichá vodaZa tisíciletí svého vývoje prošlo lidstvo desítkami klíčových přechodných stadií. První vědecké objevy v oblasti kvantového přemisťování po strunách Vesmíru, které umožnily zkoumat nekonečné množství nových planet, vážně změnily politické a kulturní uspořádání
- VIPrvní v Galii„Představ si, Kapsi, všechno se to stane právě dnes.“ Tlustý člověk se rozrušením pohupoval v červených křeslech své limuzíny-flaeru. Vrzání, s nímž se kvalitně vydělaná kůže sedadla třela o jeho měkké tělo zabalené do drahého obleku
- VIISíla korupceVelitel malého řadového křižníku třídy „C“, kapitán Hvězdné flotily John Phillips, si z kapitánské kabiny prohlížel mateřskou planetu lidské rasy, zhluboka si povzdechl a řekl svému zástupci: „Podívej, Same, tady je, kolébka naší civilizace.“
- VIIIJednosměrný lístek„Nestihneme to, nestihneme, stejně to nestihneme!“ bědovala Katrin. „Zbývají jen tři minuty, než vykročí do nikam, a my teprve přilétáme k ústavu. A co dál?“ Ayuna na svou kamarádku vůbec nereagovala. Jako by ve své bojové výstroji ztuhla.